CHORUS CITRUS - ZPÁTKY KE KOŘENŮM, FT. PACKET (POETIKA)
> texty > Zpátky ke kořenům, ft. Packet (Poetika)

1. (Packet):

Vycházím z domu, úsměv od ucha k uchu,
v myšlenkách svobodu a v duši oldschool,
sluchátka na hlavě, ze kterých hřeje beat,
nejlepší kombinace, kterou můžu mít.
Vyrážím do města pozdravit svý známý,
feláky, maminy, tetičky, báby,
jak praví Holub, přece víme co je správný,
etika v kosce, rozumy v láhvi.
Takhle se bavím, možná maloměstej balík,
Packet, nepacket, když nevíš radši sklapni,
jsem světem naplněnej, jebu na prázdný,
jak švihák lázeňský, jenom bez lázní.
Procházím ulice, co vychovaly rodiny,
putiky, hospody, když byly časy složitý,
jsou to ty místa, který každej máme zažitý,
návraty ke kořenům nejsou tak složitý.
Skenuju zrakem jako policejní hlídka,
zpátky ve vzpomínkách, ty chvíle vnímám,
bylo, nebylo, i když včera není zítra,
má to svůj význam, díky tomu dýchám.

Ref. 2x (Packet):

Zpátky ke kořenům, lidi jsou jak stromy,
rostou a stárnou a časem sklízí plody,
zpátky ke kořenům, vždyť návraty tak voní,
se zemí spoutaní a přitom tolik volní.

2. (Chorus Citrus):

Procházím ulicema, který jsem neviděl léta,
vzpomínám na všechny ty věci, co se děly, tehdá
jsme měli jiné myšlení a jiný vkus,
my jsme milovali oldschool, ten měl tehdy u nás plus.
Byli jsme všeho schopní, ta doba byla jiná,
ani si nepamatuju proč mě tak oslnila,
možná jsme měli větší svobodu a lepší svět,
než máme teď, možná se to zdálo jen na dotek.
Nebo na první pohled, rodiče drželi dohled,
to co jsme měli zakázaný vonělo jak ovoce
a zakázaný ovoce, to voní nejlíp,
a nejvíc to chutná, když akce proběhla nejlíp.
Tak dej víc penízek, ať zítra můžem pít,
nejvíc obdivovanej byl týpek co se uměl bít
a teď je to přesně naopak, trendová je slabota
a samota, ze samotáře je každá holka paf.
A v době, když jsme poslouchali Lyrik Derby
se začali objevovat mladí MCs, jako jsme my,
Packet má 24 let, já jednadvacet,
ještě máme život před sebou, není potřeba se vracet.

Ref. 2x (Packet):

Zpátky ke kořenům, lidi jsou jak stromy,
rostou a stárnou a časem sklízí plody,
zpátky ke kořenům, vždyť návraty tak voní,
se zemí spoutaní a přitom tolik volní.